Historie
Veselíčko je v současné době politicky samostatná obec ležící asi 7 km na západ od Lipníka nad Bečvou a 12 km severovýchodně od Přerova. Obec je ze severu chráněna lesnatým kopcem (nejvyšší bod tzv. Zámecký kopec, 365 m n. m.), odkud je za příznivého počasí vidět do širokého okolí. Veselíčkem neprotéká žádná větší řeka. Nejblíže má Veselíčko k řece Bečvě (4 km), k řece Odře, resp. přímo k jejímu prameni, je to o něco dále (13 km). Veselíčko obtékají dva potoky. Směrem od Dolního Újezda a Tupce to je Lubeň a z druhé strany Lukavec. Nynější obec Veselíčko se původně skládala ze tří osad, totiž z Chylce, Veselého a Vicinova. Současný název obce má svůj původ v bývalém označení jedné ze tří výše uvedených osad, tzn. Veselí, Veselá či Veselice. Název Veselíčko pak vznikl zdrobnělinou k Veselíce, jehož základem je slovo veselí, což zřejmě znamená vyjádření přání, aby v obci bylo vždy veselo, úspěšně.
Chylec, dříve označovaný také jako Dědina, splynul okolo 2. poloviny 18. století s Veselíčkem. V robotních seznamech pocházejících z roku 1778 se totiž uvádí počet poddaných robotujících pro obec Veselíčko nebo Chylec, což již nasvědčuje plnohodnotnému splynutí obou osad. Označení Chylec tak po dlouhých letech prolínání obou názvů nakonec úplně zaniklo. Už samotné označení Chylce jako Dědina však napovídá, že v určitou dobu tvořil větší část dnešního Veselíčka, i když asi ne právě tu hlavní. Lze tedy soudit, že jako Veselíčko byla označovaná část obce, ve které se nacházelo sídlo majitele panství a s ním spojené správní a hospodářské budovy a Chylec - Dědina jako část, v níž pobývalo ostatní obyvatelstvo. Dá se tedy předpokládat, že Chylec existoval dříve než Veselíčko. Místní jméno znělo původně nejspíše Chylce (plurál), čili akuzativ plurálu osobního jména Chylec nebo Chylek. Toto osobní jméno vzniklo zpodstatněním adjektiva chylý tzn. křivý, což znamená, že ve vsi s tímto názvem žil nějaký muž, který se jmenoval Chylec nebo Chylek, a který byl svou povahou tak výraznou osobností, že po něm byla pojmenována celá osada. V některých obdobích se nominativ plurálu Chylce či Chýlce rozšířil na Chylice či Chýlice (poprvé v roce 1548). Pozdější označení Chylec patrně vzniklo zpětným počeštěním německého Chyletz.
K Veselíčku patřily také tři samoty, a to Vicinov, který je pod stejným názvem součástí obce dodnes, Mlýnec a Salajka. Původ názvu Vicinov se dá vysvětlit dvěma různými teoriemi. První je taková, že označení Vicinov pochází z latinského vicinus, a, um - sousední, což by dokazovalo blízké sousedství obou osad. Druhá teorie vysvětluje původ tohoto místního jména od osobního mužského jména Vícen s příponou -ov, která znamená, že tato osada kdysi patřila nějakému muži Vícenovi. Tuto skutečnost v neposlední řadě potvrzuje i pojmenovávání této osady jako Vícenov. Ze samoty zvané Mlýnec zbyl do dnešních dob jen stejnojmenný rybník. Původ tohoto názvu lze hledat v existenci vodního mlýna, který u rybníku stával. Salajka bylo specifické označení pro samotu, v níž se vyrábělo mýdlo pro potřeby praní prádla.
Ze správního hlediska, a to vyšších státních celků, patřilo Veselíčko do Markrabství moravského, soudně ve 14. století pod přerovskou provincii a posléze pod olomoucký soudní kraj. V roce 1714 došlo k osamostatnění přerovské části jako kraj přerovský, přičemž od roku 1783 do jeho zrušení v roce 1850 měl kraj sídlo v Hranicích. Z hlediska vrchnostenského, tedy příslušnosti k určitému panství, spadalo Veselíčko pod veselíčské panství. Samo o sobě tedy bylo středem patrimoniální správy, a tudíž i sídlem vrchnostenských úřadů (v přenesené působnosti se jednalo o moc politickou, policejní, soudní a finanční, a to v první instanci). Okolnost, která činí z patrimoniálního úřadu zvláštní typ správního orgánu, tkví v tom, že je v něm těsně spojeno vedení záležitostí veřejných a soukromých. Tehdejší velkostatek byl označován termínem panství - dominium. V něm byl vykonavatelem vrchnostenských pokynů rychtář, přičemž poslední instancí byl majitel panství. Tato jeho široká pravomoc vyplývala z rozsáhlého vlastnictví půdy a poddanství obyvatel panství. K veselíčskému panství náležely vsi z blízkého i poměrně vzdáleného okolí. Byly to Velký Újezd, Kozlov, Lazníky, Lazníčky, Prusinovice, Radvanice, Staměřice, Svrčov a část Výklek.
Od poloviny 18. století neslo veselíčské panství oficiální název Fideikomisní panství Veselíčko. Teprve odstraněním poddanství v roce 1848 byl položen základ právní samostatnosti obcí, které se tak staly samostatnými právními články v organizaci veřejné správy. Zatímco dříve spravovala obec vrchnost přímo ze své vlastní svrchovanosti jako svůj majetek, nastal nyní rozdíl v tom, že vrchnostenské úřady vykonávaly svou dozorčí moc nad obcemi jménem vlády. Obec od obce se tím pádem lišila v přístupu stávající vrchnosti k nadcházející obecní samostatnosti. Roku 1850 spadalo již Veselíčko pod nově vzniklý školní a soudní okres Lipník nad Bečvou a pod politický okres Hranice, posléze od roku 1868 hejtmanství hranické. Název se změnil až po druhé světové válce na okresní výbor Hranice, přičemž soudní okres byl stále Lipník nad Bečvou (dodnes jako obec s rozšířenou působností a stavebním úřadem, matrika pro Veselíčko se nachází v Oseku nad Bečvou). V roce 1960 došlo ke zrušení okresů Hranice i Lipník a Veselíčko přešlo pod okres Přerov, kde je dodnes. Mimo správní členění se ještě obec na konci roku 1998 stala členem mikroregionu Pobečví, od roku 2002 mikroregionu Lipensko, a to společně s Lipníkem, Bohuslávkami, Hlinskem, Jezernicí, Kladníky, Lhotou, Oldřichovem, Osekem, Týnem nad Bečvou a Dolním Újezdem.
Veselíčko u Lipníka nad Bečvou však není v České republice samotné. Vesnic či osad s tímto názvem je dohromady 8, a to 5 v Čechách a 3 na Moravě, přičemž také existují osady nebo vsi s podobně znějícím názvem. Jedná se například o vesnice se jménem Veselá (9), Veselé (2), Veselí (12), Veselice (4), Veselka (12), potom je i Veselov (1), Veselsko (1), Veselská Lhota (1), Veselský Žďár (1) a Veselý Kopec (1). Veselíčko u Lipníka nad Bečvou leží v bývalém okrese Přerov. Nejblíže je mu pak Veselíčko, součást obce Luká v bývalém okresu Olomouc, které se nachází na západ od Litovle nedaleko od javoříčských jeskyní. Další Veselíčko je místní částí Žďáru nad Sázavou. Kromě Veselíčka u Lipníka nad Bečvou je samostatnou obcí také Veselíčko ležící na jih od Milevska v bývalém okrese Písek. Dále existuje Veselíčko u Nechvalic (na jih od Sedlčan, okres Příbram), Veselíčko u Starého Hobzí (na jih od Dačic, okres Jindřichův Hradec), Veselíčko na jihozápad od Sušic (okres Klatovy) a Veselíčko nedaleko České Kamenice (okres Děčín).
Stránky: 1 2