Lidské pozůstatky z doby bronzové byly možná oběti bohům, domnívá se Arkadiusz Tajer o nálezech u D1

19. 12. 2013 / Obec v médiích / Autor: Bc. Adéla Giblová

Zdá se, že dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem je zatím v nedohlednu. Času dost tak mají i archeologové, kteří v úseku provádějí historický průzkum. Na zimu práce přeruší, na jaře se do zabláceného terénu opět vrátí. Letos se zaměřili zejména na dvě lokality mezi Osekem nad Bečvou a Veselíčkem. Několik letošních objevů považuje Arkadiusz Tajer z Archeologického centra Olomouc za unikátní.

Jak hodnotíte letošní vykopávky?

První z lokalit jsme v posledních říjnových dnech dokopali. Podařilo se nám prozkoumat celkem 217 archeologických objektů. Jednalo se především o zásobnicové jámy, sila či sklípky, které sloužily k uskladnění zásob jídla (obilí) a několik větších objektů tzv. hliníků, ze kterých lidé těžili hlínu na obmazávání domů nebo na lepení keramických nádob.

Z jakého období tyto nálezy pocházejí?

Ze starší doby bronzové, kultury únětické. Našly se ale i zlomky keramiky, které patřily jiné „starobronzové“ kultuře o ještě eneolitických kořenech a to tzv. nitranské. Je to právě jedna z mála lokalit, pokud ne jediná, která nám dokazuje na prolínání těchto kultur a jejích postupnou asimilaci a splynuti v jeden kulturní komplex.

Je tento objev v něčem mimořádný?

Jedná se o dost vzácný objev, jelikož v prostoru Moravské brány dosud stopy kultur ze starší doby bronzové objevené nebyly. Nejbližší pochází z okolí Přerova a Dluhonic. Tato lokalita nám dokazuje kontinuitu trvání lidského osídlení v Moravské bráně jako důležité obchodní a kulturní arterii spojující jih a sever střední Evropy.

Co vás nejvíce překvapilo? Co bylo největším objevem a o čem by to mohlo svědčit?

Z nálezů jde o klasický soubor archeologických vykopávek, jakými jsou zlomky keramických střepů, mazanice (což je přepálena hlína, původně použita na obmazaní domů, pícek atd.), zvířecí kosti jako pozůstatek konsumpčního odpadu ale také jako polotovar k produkci nářadí prací jako třeba kostěná šídla, jehly čí dlátka. Parohové motyky a kopací nástroje. Velmi početný soubor nálezů tvoří kamenná broušená industrie a to jak fragmenty rozbitých zrnotěrek (kamenných mlýnků na obilí) či kamenných stěrek sloužících například k broušení kostěných a dřevěných nástrojů. Samozřejmě nechyběla ani štípaná industrie, což jsou pazourkové úštěpy a nástroje, které se používaly ještě dlouho během doby bronzové a nezmizely ani v rané době železné. Z pazourkových nástrojů jsme narazili třeba na drobné retušované pilky a drobné hroty šípů.

V médiích se psalo se rovněž o nálezech lidských ostatků z doby bronzové…

Ano. Ve čtyřech objektech jsme nalezli i lidské kosterní pozůstatky, složené ve skrčené poloze na dně jam. Ve třech byly kostry dospělých jedinců, v jedné kostry dvou dětí ve věku asi sedmi let. Tyto objevy lze interpretovat několika způsoby, ačkoli mně osobně jako nejvíce pravděpodobná přijde teorie, že se jedná lidské oběti chtonicko – telurickým božstvím s cílem zjednání si jejích přízně. Například v době neúrody, hladomoru apod.

Druhá lokalita, kterou jste zkoumali, se nachází po levé straně potoka Lubeň v polní trati Nademlýnice…

Ano. Budoucí trasa dálnice proťala další archeologickou lokalitu, na které jsme našli pozůstatky osady z pozdní doby bronzové. Nálezy se řadí k nositelům kultury lužických popelnicových poli. (Název kultury se odvozuje podle velmi striktního způsobu pohřbíváni mrtvých, kdy se po spálení na hranici zbytky přepálených kosti sebraly a uložily do urny/popelnice a následně na hřbitov. Velké hřbitovy této kultury čítají i přes 1000 hrobů, proto název popelnicové pole.)

Jaké zajímavé objevy jste zaznamenali v této lokalitě?

Zajímavostí je nález hospodářského okrsku, kde jsme objevili pozůstatky kruhových ohrad snad pro ustájení dobytka, přímo na okraji pravěké osady, nedaleko potoka a také cestu vedoucí k ohradám a vyšlapanou do svahu kopce. V zásypu této cesty se kromě pravěkých keramických střepů našla i ořezaná lidská lebka s otvorem, který byl zřejmě proveden s cílem zavěšení na ohradě domu nebo například nad branou do osady. Podařilo se nám zde objevit množství archeologických artefaktů, hlavně keramických zlomků z nádob, kostěné a kamenné broušené industrie ale třeba i fragment bronzového srpu.

Kromě těchto dvou lokalit jste ale bádali i jinde, že?

Dalším velkým úspěchem letošního roku je objev a prozkoumání pohřebiště ze starší doby železné, jež jsme objevili na katastru Trnávky. Nacházelo se na mírném kopečku u cesty z Dolního Újezdu ve směru na Lipník nad Bečvou. Archeologickým výzkumem se podařilo zachytit celý prostor pohřebiště a prozkoumat 71 hrobů ze závěrečné fáze popelnicových polí.

Čím se tyto hroby ještě vyznačují?

Kromě bohaté keramické výbavy, ve které pozůstalí nechávali jídlo a pití pro zemřelého, se v nich nacházejí také zbytky železných a bronzových šperků, krásné exempláře malované keramiky slezského typu a narazili jsme také na jednu dvojčlennou, kultovní keramickou nádobu. V současnosti materiál čistíme a probíhá laboratorní zpracování a konzervace.

Výzkum bude pokračovat i v roce 2014?

Ano, a doufám, že přinese další zajímavé objevy, které přispějí k poznání osídlení, života a hospodařeni lidu, který zde žil přibližné v období mezi rokem 1200 až 800 před naším letopočtem.

S jakými problémy se například při práci setkáváte?

Největším nepřítelem archeologa bývá počasí. Květnové deště a bouřky zaplavovaly už rozkopané objekty a zanášely skrytou plochu výzkumu vrstvou naplaveného bahna. Jinak docela neradi vidíme amatérské „archeology“, tzv. detektoráře, kteří nejenže ničí archeologické lokality, ale také provádějí vlastní sběry na zrovna zkoumaných lokalitách, ničí a kradou kulturní památky.

Kolikačlenný tým lidí se na vykopávkách průměrně podílel?

Archeologických výzkumů se většinou kromě archeologa účastní jeden až dva technici, kteří jsou zodpovědní za dokumentace archeologických nálezů. Počet brigádníků závisí na množství práce. Optimální je, když počet dělníků nepřekračuje 10 až 15 osob na jednoho technika či archeologa.

Co dělají archeologové v zimě?

V zimě probíhá laboratorní zpracování nálezů. Musí se přepsat do počítače karty výkopů a uloženin, což jsou popisy jednotlivých objektů. Dále se popisují fotky a překreslují terénní kresby do digitální podoby.

Marie Šuláková, Přerovský deník

Zavádíme mobilní rozhlas
Mapový portál Geosense
Interaktivní prohlídka kronik obce Veselíčko - novinka
Projekt sociální bydlení

Aktuality

Archiv aktualit

Mapa

Veselíčko na mapě

Kontakt

Obec Veselíčko
Veselíčko 68
751 25
okres Přerov

info@obec-veselicko.cz
+420 581 793 255
úřední hodiny OÚ

Newsletter

Budeme vás pravidelně informovat o novinkách obce. Pro přihlášení k odběru e-mailového zpravodaje zadejte svůj e-mail.

Copyright©2013, Obec Veselíčko / Aktualizuje Bc. Adéla Giblová / Tvorba www stránek - Studio Bajola Přerov