Historie obce Veselíčko

Starý znak obce Veselíčko

Vznik a vývoj obce

Obec Veselíčko prošla dlouhodobým a ne zrovna přímočarým vývojem. Počátky její existence spadají do období mladší doby kamenné, kdy poblíž Veselíčka žili lidé, které řadíme k lidem kultury volutové a pomalované keramiky. O tomto pravěkém osídlení víme díky archeologickým nálezům z první poloviny 20. století, které v lokalitě zvané Vlčinec organizoval přerovský učitel p. Telička. V souvislosti s výkopovými pracemi, které se chystají společně se stavbou dálnice D-47, se o pravěku našeho nejbližšího okolí možná dozvíme víc.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1275. Tehdy byla obec rozdělena na několik částí – dvorů, z nichž každou spravoval jiný majitel, přičemž se většinou jednalo o nižší šlechtice.Jeden z nich, Budislav z Veselé, je připomínán právě v roce 1275 jako osoba, která má co dočinění s klášterním Hradiskem u Olomouce.

Ve 14. století patřilo Veselíčko moravskému markraběti, který jej uděloval lénem, což pro Veselíčko znamenalo, že se často střídali jeho zástavní páni. Snad díky své příznivé poloze na úpatí Oderských vrchů s rozhledem do Moravské brány, snad díky docela významnému postavení jeho pozdějších majitelů, snad díky dalším neméně důležitým faktorům se Veselíčko brzy stalo středem rozsáhlého panství, které v sobě pojímalo vesnice z blízkého i vzdálenějšího okolí. Byly to Lazníky, Lazníčky, Radvanice, Buk, Výkleky, ale i Velký Újezd, Kozlov a Staměřice.

Již v 16. století zde Erazim z Bobolusk nechal vystavět tvrz a pivovar, což samo o sobě zpečetilo další osud obce. Od roku 1573 bylo Veselíčko majetkem šlechtického rodu Podstatských z Prusinovic, později Podstatských-Liechtensteinů, v jejichž správě zůstalo až do roku 1945. Tehdy, na základě tzv. Benešových dekretů, došlo ke konfiskaci jejich majetku.

Ne každé dějinné období se však na dějinách Veselíčka podepsalo pozitivně. Například třicetiletá válka způsobila takový úbytek obyvatel, že některé osady patřící k veselíčskému panství byly dočista opuštěny. Jinak, ale opět tíživě, dolehly na obyvatele panství také relativně vzdálené napoleonské války. Trojité zřízení vojenské nemocnice zcela zničilo zámeckou budovu a velice ochromilo chod celého panství. Lidé se ocitli na hranici chudoby.

Roku 1848, kdy došlo ke zrušení roboty a poddanství, byla zase ochromena vrchnost, která pomalu, ale jistě začala ztrácet své vedoucí pozice. Na vedení obecní správy se stále častěji podíleli zástupci obce delegovaní krajem, později okresem.

Dalším smutným obdobím bylo pro Veselíčko období první světové války. Do té doby největší konflikt v dějinách lidstva se nesmazatelně vryl do paměti občanů, kteří v něm ztratili své blízké.

Ve 20. letech 20. století byla provedena pozemková reforma, která opět znevýhodnila pozice vrchnosti, neboť pozemky, které jí dosud patřily, připadly státu. Konečnou ránu pak udělily, a to nejen veselíčské vrchnosti již výše zmíněné Benešovy dekrety. Tehdy se skončila éra panovnických rodů v Československu.

Stejně jako do dějin jiných obcí se také do dějin Veselíčka černým písmem zapsala druhá světová válka. Pomník věnovaný jejím obětem sám vypovídá o vážnosti událostí, které byly s druhou světovou válkou spjaty.

Kulturně-historické památky

Je všeobecně známo, že dějiny píší bohatí a slavní, nejinak tomu je i v případě Veselíčka. Nebýt významného panovnického rodu, nebylo by ani významných dějin, natož pak kulturně-historických památek naší obce.

Za zmínku určitě stojí zámecký areál s parkem, s bývalým hospodářským dvorem a pivovarem, později sladovnou, na jehož prostranstvích se také nacházejí významné pískovcové sochy datované do 18. století. Jedná se o sochy sv. Aloise, sv. Josefa a sv. Floriána.

Historicky velmi cennou budovou je tzv. správní budova stojící vedle zámku, v níž kdysi kromě hospodářské správy sídlila i správa lesní, což mimochodem dokládá plastika jelení hlavy umístěná ve středu průčelí této budovy.

Na katastru obce Veselíčko stojí za návštěvu také vojenský hřbitov, v němž jsou pochováni vojáci zemřelí ve zdejší polní vojenské nemocnici v letech 1805-1814.

Poloha a geografické údaje

Veselíčko je v současné době politicky samostatná obec ležící asi 7 km na západ od Lipníka nad Bečvou a 12 km severovýchodně od Přerova. Obec je ze severu chráněna lesnatým kopcem (nejvyšší bod tzv. Zámecký kopec, 365 m n. m.), odkud je za příznivého počasí vidět do širokého okolí. Veselíčkem neprotéká žádná větší řeka. Nejblíže má Veselíčko k řece Bečvě (4 km), k řece Odře, resp. přímo k jejímu prameni, je to o něco dále (13 km). Veselíčko obtékají dva potoky. Směrem od Dolního Újezda a Tupce to je Lubeň a z druhé strany Lukavec.

Správní členění

Nynější obec Veselíčko se původně skládala ze tří osad, totiž z Chylce, Veselého a Vicinova.

Chylec, dříve označovaný také jako Dědina, splynul okolo 2. poloviny 18. století s Veselíčkem. V robotních seznamech pocházejících z roku 1778 se totiž uvádí počet poddaných robotujících pro obec Veselíčko nebo Chylec, což již nasvědčuje plnohodnotnému splynutí obou osad. Označení Chylec tak po dlouhých letech prolínání obou názvů nakonec úplně zaniklo. Už samotné označení Chylce jako Dědina však napovídá, že v určitou dobu tvořil větší část dnešního Veselíčka, i když asi ne právě tu hlavní. Lze tedy soudit, že jako Veselíčko byla označovaná část obce, ve které se nacházelo sídlo majitele panství a s ním spojené správní a hospodářské budovy a Chylec – Dědina jako část, v níž pobývalo ostatní obyvatelstvo. Dá se tedy předpokládat, že Chylec existoval dříve než Veselíčko. 

Místní jméno znělo původně nejspíše Chylce (plurál), čili akuzativ plurálu osobního jména Chylec nebo Chylek. Toto osobní jméno vzniklo zpodstatněním adjektiva chylý tzn. křivý, což znamená, že ve vsi s tímto názvem žil nějaký muž, který se jmenoval Chylec nebo Chylek, a který byl svou povahou tak výraznou osobností, že po něm byla pojmenována celá osada. V některých obdobích se nominativ plurálu Chylce či Chýlce rozšířil na Chylice či Chýlice (poprvé v roce 1548). Pozdější označení Chylec patrně vzniklo zpětným počeštěním německého Chyletz.

Samoty Vicinov, Mlýnec a Salajka

K Veselíčku patřily také tři samoty, a to Vicinov, který je pod stejným názvem součástí obce dodnes, Mlýnec a Salajka.

Vicinov

Původ názvu Vicinov se dá vysvětlit dvěma různými teoriemi. První je taková, že označení Vicinov pochází z latinského vicinus, a, um – sousední, což by dokazovalo blízké sousedství obou osad. Druhá teorie vysvětluje původ tohoto místního jména od osobního mužského jména Vícen s příponou -ov, která znamená, že tato osada kdysi patřila nějakému muži Vícenovi. Tuto skutečnost v neposlední řadě potvrzuje i pojmenovávání této osady jako Vícenov.

Mlýnec

Ze samoty zvané Mlýnec zbyl do dnešních dob jen stejnojmenný rybník. Původ tohoto názvu lze hledat v existenci vodního mlýna, který u rybníku stával.

Salajka

Salajka bylo specifické označení pro samotu, v níž se vyrábělo mýdlo pro potřeby praní prádla.

Vyšší státní celky

Ze správního hlediska, a to vyšších státních celků, patřilo Veselíčko do Markrabství moravského, soudně ve 14. století pod přerovskou provincii a posléze pod olomoucký soudní kraj. V roce 1714 došlo k osamostatnění přerovské části jako kraj přerovský, přičemž od roku 1783 do jeho zrušení v roce 1850 měl kraj sídlo v Hranicích.

Z hlediska vrchnostenského, tedy příslušnosti k určitému panství, spadalo Veselíčko pod veselíčské panství. Samo o sobě tedy bylo středem patrimoniální správy, a tudíž i sídlem vrchnostenských úřadů (v přenesené působnosti se jednalo o moc politickou, policejní, soudní a finanční, a to v první instanci).

Okolnost, která činí z patrimoniálního úřadu zvláštní typ správního orgánu, tkví v tom, že je v něm těsně spojeno vedení záležitostí veřejných a soukromých. Tehdejší velkostatek byl označován termínem panství – dominium. V něm byl vykonavatelem vrchnostenských pokynů rychtář, přičemž poslední instancí byl majitel panství. Tato jeho široká pravomoc vyplývala z rozsáhlého vlastnictví půdy a poddanství obyvatel panství.

K veselíčskému panství náležely vsi z blízkého i poměrně vzdáleného okolí. Byly to Velký Újezd, Kozlov, Lazníky, Lazníčky, Prusinovice, Radvanice, Staměřice, Svrčov a část Výklek.

Od poloviny 18. století neslo veselíčské panství oficiální název Fideikomisní panství Veselíčko. Teprve odstraněním poddanství v roce 1848 byl položen základ právní samostatnosti obcí, které se tak staly samostatnými právními články v organizaci veřejné správy.

Zatímco dříve spravovala obec vrchnost přímo ze své vlastní svrchovanosti jako svůj majetek, nastal nyní rozdíl v tom, že vrchnostenské úřady vykonávaly svou dozorčí moc nad obcemi jménem vlády. Obec od obce se tím pádem lišila v přístupu stávající vrchnosti k nadcházející obecní samostatnosti.

Roku 1850 spadalo již Veselíčko pod nově vzniklý školní a soudní okres Lipník nad Bečvou a pod politický okres Hranice, posléze od roku 1868 hejtmanství hranické. Název se změnil až po druhé světové válce na okresní výbor Hranice, přičemž soudní okres byl stále Lipník nad Bečvou (dodnes jako obec s rozšířenou působností a stavebním úřadem, matrika pro Veselíčko se nachází v Oseku nad Bečvou).

V roce 1960 došlo ke zrušení okresů Hranice i Lipník a Veselíčko přešlo pod okres Přerov, kde je dodnes.

Členství v mikroregionech

Mimo správní členění se ještě obec na konci roku 1998 stala členem mikroregionu Pobečví, od roku 2002 mikroregionu Lipensko, a to společně s Lipníkem, Bohuslávkami, Hlinskem, Jezernicí, Kladníky, Lhotou, Oldřichovem, Osekem, Týnem nad Bečvou a Dolním Újezdem.

Původ názvu

Současný název obce má svůj původ v bývalém označení jedné ze tří osad, tzn. Veselí, Veselá či Veselice. Název Veselíčko pak vznikl zdrobnělinou k Veselíce, jehož základem je slovo veselí, což zřejmě znamená vyjádření přání, aby v obci bylo vždy veselo, úspěšně.

Více informací

Interaktivní prohlídka kronik obce Veselíčko - novinka
Mapový portál Geosense

Hlášení rozhlasu

  • 19. 10. 2017

    Vážení občané,
          Základní škola a Mateřská škola v Oseku nad Bečvou si Vás dovoluje pozvat na odpolední setkání spojené s lampiónovým průvodem v maskách, které se koná…

Starší hlášení

Nejnovější foto

Tupecké hody 2017

Foto Marie Navrátilová, Alžběta Panáková, Monika Štenglová

Rozloučení s prázdninami 2. 9. 2017

Foto Tomáš Šulák, Soňa Klimentová

Starší fotogalerie

Živé snímky z webkamery
Projekt sociální bydlení

Aktuality

  • Svatomartinský košt 11. 11. 2017

    21. 10. 2017

  • Výtvarné dílničky

    Pozvánka 

        

     Knihovna Veselíčko zve všechny děti, které rádi něco vyrábí na „Dopolední výtvarné dílničky „, které se uskuteční ve čtvrtek 26. října 2017 v prostorá…

    21. 10. 2017

Archiv aktualit

Mapa

Veselíčko na mapě

Kontakt

Obec Veselíčko
Veselíčko 68
751 25
okres Přerov

info@obec-veselicko.cz
+420 581 793 255
úřední hodiny OÚ

Newsletter

Budeme vás pravidelně informovat o novinkách obce. Pro přihlášení k odběru e-mailového zpravodaje zadejte svůj e-mail.

Copyright©2013, Obec Veselíčko / Aktualizuje Bc. Adéla Giblová / Tvorba www stránek - Studio Bajola Přerov